Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. 2. 2010

Kala - Calla Zantedeschia: svatební květina

 

Kala pochází z jižní Afriky a tam roste zcela nevázaně podle potoků v krémově bílé barvě.Křížením vznikly stovky kultivarů .Pokud si chcete vypěstovat květinu, musíte při nákupu dbát na koupi co největší hlízy. Malé hlízy zůstanou " sedět " a nekvetou třeba tři roky. Při pěstování kaly se musí pěstitel obrnit trpělivostí. Zcela bez výjimky však bude odměněn nádhernými kalichy těchto svatebních květů. A připočteme-li, že tyto obdivuhodné květy Vám zcela bez problémů vydrží na slunci déle než týden, není důvodu nečekat. Hlízy tedy máte a na jaře je dáte naklíčit, či narašit. Uložíme je tedy do lísek a přeneseme do teplejšího sklepa a mírně pokropíme. Od poloviny dubna můžeme narašené hlízy vysazovat na záhon do hloubky 5 - 7 cm, podle velikosti hlízy. Výhodná je výsadba do hnízd po 5 hlízách. Kam je vysadit ? Můžete na zcela osluněné stanoviště, rostlinám slunce nevadí. Pozor na vyvýšené záhony, ohraničené prknem. Ty jsou pro kalu úplným hrobem. Rostliny zde nedosahují ani poloviny výšky a množství květů svých sestřiček, vysazených v normálním záhoně. Příčinou je přesychání záhonu a nerovnoměrné vodní hospodářství. Asi po 3 týdnech se objeví lístky a následuje rychlý růst. V té době rostliny potřebují poměrně hodně vody   a přihnojování, např. Cereritem, nebo NPK. Pokud přidáte králičí nebo slepičí hnůj, nic nezkazíte. Rostliny rostou a objevují se květy. Přednostně kvetou silné jednotlivé výhony velkých hlíz a z hnízda 5 hlíz vyrůstají nové a nové výhony. Pokud jste dali do hnízda směs, následuje velkolepá pestrobarvná podívaná. Ve hnízdech rostliny i více kvetou. Rostliny okopáváme velmi opatrně, protože koření také povrchovými kořínky, i když hlavní kořeny hlíz jsou hluboko. Květ řežeme a máme-li dost silný stvol, vyrostou další. Začátkem října vyjmeme hlízy ze země a to velmi opatrně. Poškození listové růžice, nebo dokonce její odtržení má za následek, že rostlina v příštím roce nevykvete.Po vyjmutí rostliny ze země odstřihneme listy asi 10cm nad hlízou, necháme zaschnout a uložíme do lísek do temna a teploty okolo 10 stC. Pokud se Vám objeví u sklizených hlíz přírůstky, lze je oddělit a vysadit příštím rokem. Zesílí a to je vlastně nejlepší způsob množení. Známe to již u tulipánů, mečíků apod. Hlavní výhodou pro pěstitele je, že kaly na rozdíl např. od mečíků netrpí na žádné choroby.

Tyto exotické květiny botanického názvu Zantedeschia pocházejí z jižní Afriky, kde rostou ve vysychajících bažinách. Viděl jsem snímky z botanické expedice po jižní Africe, kde na břehu potoka rostly původní, krémově bílé kaly a výborně se jim dařilo v podmáčené půdě. Křížením vznikly hybridy od žluté přes oranžovou, růžovou a červenou, včetně hnědých i téměř černých. U mnoha kultivarů se setkáváme s černým okem a listy krásně bíle mramorovanými. Krémově bílé jsou u nás již hodně rozšířené, ale barevné kultivary jsou vzácnější. Dovážejí se sice již několik roků, ale někdy mají malé hlízy. Ty potom nekvetou a někdy se stane, že rostlina " stojí " a téměř nepřirůstá. To mnoho začínajících pěstitelů odradí od jejich pěstování. Jakmile se uchytí, rostou bez problémů. Chce to trpělivost a potom budete nadšeni nádhernými květy a zdobenými listy. Květy vydrží déle než týden na plném slunci.
Bílé kaly pěstuji dvacet let a barevné více než deset. Rostlinám se daří velmi dobře. Jakmile objevím v prodeji nový kultivar, neváhám s jeho koupí. Kromě venkovních kal bývá v prodeji také několik kultivarů do bytu. V odborné literatuře je málo informací o pěstování venkovních kal. Pouze  v nabídkových katalozích je jejich pěstování popisováno, ale zkráceně. Zde bývá většinou doporučováno kaly doma předpěstovat v květináčích   a květinu opatrně vyklopit a sázet na záhon. Nedoporučuji sázet na plné slunce, protože nesnáší úpal. Po sklizni uschovávat v suché rašelině.
Nabízím své zkušenosti, jak se mi osvědčily po celou dobu jejich pěstování.
Hlízy sázím mírně narašené asi 1 - 3 cm. Narašení docílím tak, že během března hlízy na lísce přenesu do teplejšího sklepa a mírně kropím vodou. Sázím od poloviny dubna do začátku května na záhon s dobrou zahradní půdou do hloubky 5 - 7cm hluboko. Osvědčila se mi výsadba do hnízd po 4 - 6 hlízách. Rostliny snáší celodenní slunko i záhon u jihozápadní zdi. Nevyhovují jim vyvýšené záhony. Zde porost trpí nedostatkem vláhy a potom jsou květy i listy o polovinu nižší. Půdu hnojím Cereritem nebo NPK, ale též dobře snáší hnojení
králičím nebo drůbežím hnojem. Nevadí jim pěstování na stejném stanovišti i několik let po sobě. Téměř netrpí chorobami. V porovnáním s pěstováním mečíků je jejich pěstování mnohem snadnější. Před výsadbou zalévám mírně. Za 3 až 4 týdny začnou rašit první rostliny. Zálivku zesílím a rostliny přihnojím. Jelikož mám dostatek zálivkové vody, půdu doslova rozbahním. Po proschnutí mezi řádky kypřím a odstraňuji plevele. Kaly sice koření do hloubky, ale jejich počátek u hlíz je velmi mělký, proto musíme dávat velký pozor při okopávání, abychom je nepoškodili. Kvetou pouze silné hlízy po jednom květu.

 

 

Kala - svatební květina. Autor článku Zdeněk Bárta

 

 

Doplnění o nové poznatky:

Psal jsem,že kaly netrpí téměř žádnými chorobami,ale zjistil jsem,že největší potíže nastanou,pokud jsou hlízy napadeny mokrou hnilobou/bakterie Erwinia Carotovora/.Tehdy můžete přijít o značnou část porostu.Chemic.ochrana moc nepomáhá.Při výsadbě je nutné vybrat nezamořený záhon.Já se vyhýbám záhonům ,kde byly v předešlých létech pěstovány brambory.Zatím mě nejlépe vyhovovaly ,kde byly okůrky a nebo košťáloviny.Nejzdravější byly na poli po pšenici.Pokud je pěstujete v květináčích,tak velice záleží na výběru zeminy.Hniloba postupuje vždy od vrcholu hlízy,kde přisedají listy.Listy žloutnou a zahnívají,hlíza měkne až na kaši nepříjemně páchnoucí.Pokud se projeví ke konci vegetace,tak hlízy co nejdříve vyndat a ty co jsou méně napadené je možno vyškrábnout až do zdravého.Ránu nechat zaschnout a případně zasypat drceným dřevěným uhlím.Silně napadené vyhodit.

Z hlízy vyroste jeden květ a povytržení v paždí může být další.V roce 2009 u některých byly i tři květy vykvétající po sobě.U nově nakoupených/dovoz Holandsko/ může být až pět květů rozkvetlých naráz .To díky tomu,že byly v předchozím roce nadopovány stimulátorem.Já jsem měl u Captain Reno celkem 18 květů ve třech fázích.Ale to v dalších létech již nebude ,ale to nevadí.I když dají jeden květ a protože sázím do hnízd 4 –6 hlíz,tak se můžu dočkat také více květů naráz.

V roce 2009 jsem poprvé zkusil mulčování kal nasekanou trávou i když s obavami,zda nebudou zahnívat,ale opak byl pravdou.Tráva od sekačky jde všechna do ohrady slepicí.Tu co nesežerou po zaschnutí jsem  dal v poměrně silné vrstvě mezi řady kal. Již více roků to dávám k zelenině do skleníku.Byl jsem překvapen zdravým porostem a po sklizni nárůstem zdravých hlíz.Nezahnila ani jedna a to mě velice překvapilo.Asi to nebude univerzální rada.V příštích létech to může být horší,ale v 2009 mě to výborně vyšlo a i nyní jsou hlízy ve skladu stále zdravé.

Doplněno 13.2.2010